Tisk

Už vím, co číst a poslouchat – O Karlu Svobodovi

uz-vim-sboboda-04Říjnové hudebně-literární setkání bylo věnováno hudebnímu skladateli Karlu Svobodovi.
V knize Roberta Rohála Lásko má, já stůňu, kterou má ve svém knižním fondu hudební oddělení Veřejné knihovny J. Bocatia, je o Karlu Svobodovi napsáno mnoho zajímavého.
Karel Svoboda vlastně neměl být profesionální hudebník, maminka chtěla mít syna zubaře.
Poslušný syn začal studovat na lékařské fakultě, avšak současně hrál v dixielandu mediků. Na fakultě vydržel jen dva roky, dál se věnoval jen muzice a skládání a nikdy toho nelitoval.

„Všechno to způsobila máma. Udělala totiž jednu velikou chybu, i když se později ukázalo, že to žádná chyba nebyla. Abych se nezačal toulat po ulicích a nezvlčil, koupila mi piano a já pak chodil čtrnáct let na hodiny klavíru. Z toho hudebního vybavení čerpám do dneška“, vzpomínal později Karel Svoboda.
Už v roce 1967 byla na hudebním festivalu v Rio de Janeiru velice úspěšná jeho písnička Vzdálený hlas, kterou otextoval Zdeněk Rytíř. Zpívala ji Helena Vondráčková, která v Riu získala i titul nejkrásnější dívky festivalu. Helena se umístnila na 11. místě, což byl obrovský úspěch. Ve vzpomínané knize se čtenář také může dočíst, jak po probdělé noci při lahvi fernetu s Jiřím Štajdlem, za hodinu stvořili známou Lady Carneval. S tou se Karel Gott umístil na festivalu v Riu v roce 1968 na 9. místě. Zase další velký úspěch. S Karlem Gottem spolupracoval i nadále, napsal pro něj na osmdesát písní. Kromě Lady Carneval i písně Láska bláznivá, Hej, hej baby, Mistrál, Nápoj lásky a další. S písničkou Jdi za štěstím oba odjeli na festival do Tokia, kde měla velký úspěch. Jedno se Karlu Svobodovi nepodařilo - totiž získat Karla Gotta do muzikálu.
Václav Vorlíček objevil Karla Svobodu jako autora filmové hudby. Koprodukční česko-německý film Tři oříšky pro Popelku s hudbou Karla Svobody byl natočen v roce 1973 a je stále oblíbený nejen u nás a v Čechách, ale i v Německu, Norsku a dalších zemích. Dalším úspěšným filmem s hudbou Karla Svobody je Noc na Karlštejně. R. Rohál v knize o K. Svobodovi píše, že filmová adaptace hry Jaroslava Vrchlického by stěží měla takový úspěch, kdyby do ní nepřispěl právě hitmaker Svoboda. A má určitě pravdu. Svoboda se prosazoval i v Německu. Ještě před dobře známou Včelkou Májou to byly dětské seriály Pinocchio a další. Z mnoha filmů a seriálů, kde zní Svobodova hudba, se nedá nejmenovat alespoň Cirkus Humberto, Létající Čestmír, Romance za korunu Dobrodružství kriminalisty, Dva muži hlásí příchod, Což takhle si dát špenát, Jak se budí princezny, Zítra vstanu a opařím se čajem, Návštěvníci.
Ani při takovém množství práce Karel Svoboda nezapomínal psát písničky pro české zpěváky, kromě Karla Gotta a Heleny Vondráčkové i pro Jiřího Korna, Martu Kubišovou, Hanu Zagorovou, Petru Janů, Václava Neckáře.
Marta Kubišová byla svědkyní K. Svobodovi v roce 1969 na svatbě, když se ženil s Hanou Bohatovou. Narodila se jim dcera Eva a syn Petr. Smrt manželky v roce 1993 nesl velice těžce. Neuměl si totiž představit, že bude ve své vile v Jevanech bydlet sám. V roce 1995 se oženil s o mnoho let mladší Vendulou. Další těžkou ránou bylo, když jim malá dcerka Klárka zemřela na leukémii. V roce 2005 se jim narodil syn Jakub.
V roce 1995 měl premiéru muzikál Drakula s nosnou hudbou a silnými písničkami Karla Svobody a Zdeňka Borovce. V Praze ho vidělo přes milion diváků. Nicméně K. Svoboda dost těžko snášel názory kritiků, které byly někdy velmi drsné až urážlivé. Přesto napsal muzikál Monte Christo, který už nebyl tak úspěšný. To ho ale neodradilo a výsledkem jeho tvorby byl velice úspěšný muzikál Golem.
Karel Svoboda si vzal život. Po jeho smrti Karel Gott napsal: „Důvody se už nikdy nedozvíme, ale určitě netrpěl pocitem, že už nic nenapíše – plány měl. Ve mně teď zůstává jako grand, gentleman a osvícený skladatel, který na závěr učinil rytířské rozhodnutí. Ano, z křesťanského pohledu neměl právo si sáhnout na život, ale z hlediska frajerského to byl odchod důstojný. Skončil jsem, měl jsem k tomu své důvody, napsal. Respektuji to, tu odvahu bych neměl“.
Pro druhou polovinu našeho setkání jsme zvolili ukázky videonahrávek z muzikálu Dracula, které osvěžil živý vstup. Jsi můj pán zazpívala Petra Benediktyová za klavírního doprovodu Lenky Kučerové. S obsahem muzikálu Dracula seznámila posluchače Klára Kernerová, ukázky z knihy Roberta Rohála Lásko má, já stůňu, četli Helena Miškufová a Petr Vilhan. Dramaturgicky připravila Eva Balušíková. Prezentaci a hudební ukázky pečlivě připravila Ludmila Katová z hudebního oddělení Veřejné knihovny J. Bocatia.
Naše říjnové setkání u dobré hudby a pěkné knihy v hudebním oddělení knihovny bylo letos poslední. Na přání našich, dá se říci stálých návštěvníků, budeme pokračovat i příštím rokem.

Eva Balušíková, foto: Jiří Gregorek

  • uz-vim-sboboda-01
  • uz-vim-sboboda-02
  • uz-vim-sboboda-03
  • uz-vim-sboboda-04
  • uz-vim-sboboda-05
  • uz-vim-sboboda-06

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Blahopřejeme

Včera 21-11-2017 : Albert
Dnes 22-11-2017 : Cecílie
Zítra 23-11-2017 : Klement

RYCHLÝ KONTAKT

Český spolek v Košicích
Hlavná 70
040 01 Košice
tel.: 055/6255217
mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes484
mod_vvisit_counterTento týden2325
mod_vvisit_counterTento měsíc29875
mod_vvisit_counterSpolu1917049
Zde: 50 navstevniku, 1 bots online