Tisk

Už vím co číst a poslouchat – Mozart v Praze

mozart-1Naše poslední setkání s dobrou hudbou a dobrou knihou bylo věnováno pobytu W. A. Mozarta v Praze.
Hned na začátku se posluchači mohli prostřednictvím knihy Mozart člověk a génius amerického autora Davida Weisse přenést do Prahy druhé poloviny 18. století, kde Mozart strávil krásné chvíle svého života. Praha ho okouzlila. V tehdejším Nosticově divadle se hrála Mozartova opera Figarova svatba, měla obrovský úspěch a melodie z ní bylo slyšet všude. Svému příteli do Vídně tehdy mimo jiné napsal: „... zde mluví kdekdo jen o Figarovi, všichni hrají, troubí, zpívají a hvízdají jen – Figara. Nikdo nechodí na jinou operu než na Figara a věčně na Figara, jistě velká čest pro mne...“ Mozart operu osobně řídil. Obecenstvo bylo nadšené. Potěšen radostným opojením Pražanů řekl: „Proto, že Čechové mně tak rozumějí, pro ně musím zpěvohru napsat.“ První hudební ukázkou na našem setkání byla známá árie Figara.
Z knihy Jaroslava Patery Bertramka se posluchači dozvěděli, že Mozart Prahu navštívil pětkrát. Poprvé přijel do Prahy 11. ledna 1787 a byl hostem hraběte Thuna. Podruhé, to bylo na podzim roku 1787, aby zde dokončil a uvedl slíbenou operu pro Prahu Don Giovanni. Tehdy už bydlel na pozvání manželů Duškových na známé Bertramce. Svému příteli napsal o peripetiích provázejících uvedení opery. Don Giovanni měl totiž být uveden 14. října 1787, Mozart ale nebyl spokojen s nastudováním opery. Podruhé zase nebyl dodržen termín, protože jedna ze zpěvaček onemocněla. Konečně 29. října 1787 byla ta památná premiéra Dona Giovanniho. Úspěch opery byl zase obrovský, Mozart o tom 7. listopadu svému příteli napsal: „Včera byla dávána opera počtvrté. Přál bych svým dobrým přátelům, abyste zde strávili jen jediný večer a měli podíl na mé radosti.“
O předehře k opeře se traduje, že byla napsána v noci před premiérou a orchestr ji hrál z listu, bez zkoušky. Jaroslav Patera se ve své knize zamýšlí, že to přece není možné, proč by o tom svému příteli nenapsal? Právě z Mozartových dopisů se dovídáme, že první datum premiéry nebylo dodrženo pro nedokonalé nastudování opery, ke které pochopitelně patří i předehra.
Návštěvníci se také prostřednictvím uvedené knihy dozvěděli, že Mozart zřídkakdy komponoval u klavíru, obyčejně hned všechno zapisoval. O Mozartovi je známé, že dokázal komponovat kdykoliv a kdekoliv, ale někdy mu déle trvalo, než se přinutil slíbenou skladbu i zapsat. V takovém případě byla jen jedna možnost, na čas ho zavřít v pokoji, v tomto případě na Bertramce, dokud předehru či árii „Bella mia fiamma, addio!“ (pro zpěvačku Josefinu Duškovou) nenapsal.
Rukopis opery Don Giovanni má 575 stran a je uložen v knihovně Pařížské akademie.
Potřetí Mozart Prahou jen projížděl cestou do Berlína. Počtvrté se na cestě z Vídně zdržel v Praze jen jeden den.
Pátý a poslední pobyt Mozarta v Praze se uskutečnil v roce 1791. Bydlel opět na Bertamce. Dne 6. září 1791 byla u příležitosti korunovační slavnosti císaře Leopolda II. uvedena Mozartova opera La Clemenza di Tito. Ale opera se dvoru nelíbila. Rozmrzelý, uražený a tehdy už nemocný Mozart v polovině září 1791 z Prahy odjel. Za necelé dva měsíce ve Vídni zemřel.
Kdo navštíví Bertramku, uvidí tam v Mozartově pokoji clavicembalo, na němž kdysi hrával úryvky z Dona Giovanniho. Hrabě Nostic byl tehdy tak dojat jeho uměním, že prohlásil, že po Mozartovi nesmí již nikdo na tento nástroj hrát.
V předmluvě ke knize Jaroslava Patery je možné se dočíst i to, že Bertramka byla po 1. světové válce ve velice zuboženém stavu. A byl to právě Jaroslav Patera, kdo věnoval Bertramce všechno, práci, um i zdraví. Jeho objevy objasnili mnohé, co bylo neznámé a zkreslené. Obnova Bertamky byla dokončena v roce 1942 a Paterova kniha vyšla v roce 1948.
Další knihu, ze které jsme na našem odpoledni čerpali, uspořádal František Bartoš pod názvem Mozart v dopisech.
Naším hudebním hostem byla studentka konzervatoře Jana Kapráľová. V jejím podání jsme si vyslechli Alegro z Mozartovy Sonáty B-dur.
Skoro celá druhá polovina našeho hudebně-literárního setkání byla věnována opeře W. A. Mozarta Don Giovanni. Posluchači měli jedinečnou možnost vyslechnout si ukázky z exkluzivní DVD nahrávky této opery Metropolitní operou v New Yorku. Roli komtura zpívá Sergej Kopčák, před časem sólista košické opery. Úvod a závěr našeho setkání s Mozartovou hudbou a dobrou knihou patřil jako vždy ředitelce knihovny Kláře Kernerové, úryvky z knih četly Helena Miškufová, Lenka Kučerová a Eva Balušíková. O prezentaci a fotodokumentaci se postaral Taras Kapráľ. S výběrem knih a hudebních ukázek poradila Ľudmila Katová z VKJB – hudebního oddělení.
O naše hudebně-literární odpoledne je stále zájem, proto bude v roce 2015 Už vím, co číst a poslouchat pokračovat.

Eva Balušíková
foto Taras Kapraľ

  • mozart-1
  • mozart-2
  • mozart-3