Tisk

Divadlo SEMAFOR

uz-vim-semafor-Kapral--03Dosavadní projekt – literární odpoledne Už vím, co budu číst – jsme pro letošek pozměnili na hudebně–literární, tedy více hudby a méně čtení, proto má název Už vím, co číst a poslouchat.

Dne 15. února uplynulo 90 let od narození Jiřího Šlitra. Abychom si připomněli tohoto hudebníka, malíře a herce, zvolili jsme tématem našeho prvního setkání Divadlo Semafor. Setkali jsme se tradičně v hudebním oddělení Veřejné knihovny J. Bocatia v Košicích. Shodou okolností tato knihovna letos rovněž slaví své devadesátiny.

Koncem padesátých let minulého století se sešli správní lidé na správném místě ve správném čase a vzniklo Divadlo Semafor. V čele těchto správných lidí stál Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem a začala výborná zábava. Kdo se chtěl bavit právě v tomto divadle, musel si vystát hodně dlouhé fronty na lístky. První desetiletí Semaforu, kdy v něm účinkoval Jiří Šlitr, bylo jedinečné, neopakovatelné. Vystupovalo zde mnoho pozdějších hvězd zábavního průmyslu, jak se tehdy říkalo. Mezi ně patřili i Eva Pilarová, Naďa Urbánková, Hana Hegerová, Waldemar Matuška, Karel Gott a mnoho dalších. Říkalo se, že když někdo dostane písničku od Suchého a Šlitra, může si být jistý, že to bude hit, který ho proslaví. A ještě se k tomu dodávalo, že kdo neúčinkoval v Semaforu, ten v branži neexistoval.
Po předčasné smrti Jiřího Šlitra a po dlouhém hledání vytvořil Jiří Suchý dvojici s Jitkou Molavcovou. Dodnes ti dva dokazují, že dobrá zábava je možná vždy, když se chce a umí.
Jiří Suchý vystudoval grafickou školu a stal se propagačním výtvarníkem. Kromě toho začal spolupracovat s hudební skupinou Viktora Sodomy. Psal texty, přidal zpěv a naučil se hrát na basu. Z té doby pocházejí písničky Malé kotě spalo v botě, Měla vlasy samou loknu a jiné. Spoluúčinkoval s ním Miroslav Horníček, který Jiřího Suchého seznámil s Jiřím Šlitrem. A na světě byl Semafor.
JUDr. Jiří Šlitr byl spíš než právník doktorem klavíru, tuto přezdívku si zasloužil za svou úžasnou improvizační a skladatelskou tvorbu. S černým tvrďákem na hlavě přinášel všem pohodu a smích. Jeho písničky zpíval celý národ. Kromě toho dokázal nalézt i vlastní výrazný malířský rukopis.

V hudebním oddělení knihovny mají útlou, ale velmi zajímavou knížku Jiří Šlitr. Je to sborník textů, fotografií a kreseb, které uspořádal Jiří Suchý. Ve stati od Miroslava Horníčka se dozvídáme o době, kdy spolu účinkovali v Laterně magice v Moskvě a Bruselu.
O písničkách Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Miroslav Horníček říká, že jsou lehké jako pírko, křehké jako kapka rosy a přelétavé jako motýl.
Na dotaz jednoho redaktora, jakým způsobem skládá hudbu, Jiří Šlitr odpověděl: „Zcela jiným, než se skládá třeba uhlí. Složení uhlí se dá časově odhadnout. Složení hudby ne. Může se stát, že se hudba nesloží vůbec“.
V knížce je také článek Jiřího Voskovce, který se s Jiřím Šlitrem několikrát sešel v New Yorku a velice se sblížili.
Jan Werich ve vzpomínce na Jiřího Šlitra uvádí, jak jednou jel v autě s jakýmsi pokrývačem, který řekl, že toho Šlitra je škoda. Jan Werich si uvědomil, jaká je to vlastně pocta pro tohoto umělce, když v denním životě, ve chvílích, kdy si lidi povídají o tom, co jim táhne hlavou, najednou padne jejich jméno.
Miloslav Šimek a Jiří Grossmann se vždy potěšili, když se na jejich představení v Semaforu přišli Suchý nebo Šlitr podívat. Dali si vždy více záležet a dodali, že před tatínkem si slušný člověk dává vždycky pozor a že Suchý se Šlitrem otcové Semaforu byli a jsou.

Vybrali jsme také ukázky z knihy Jiřího Suchého Knížka, aneb co mne jen tak napadlo. V úvodu Jiří Suchý napsal, že doporučuje tuto knihu číst na přeskáčku, i když se to nemá. Je to prý dobrodružství. „Když už je kniha z větší části přečtena, stáváte se lovcem, prodírajícím se houštinami přečteného a teprve po určitém úsilí jste odměněni kořistí: statí, která zatím unikla vaší pozornosti. To je pak radosti na Starém bělidle, jak říkávala naše paní Božena Němcová.“ Z knížky jsme vybrali historku o tom, jak vznikla písnička Co jsem měl dnes k obědu a některá hesla z Malého lexikonu pro zamilované.

Z hudebních ukázek si posluchači vyslechli Oči má sněhem zaváté, Štriptejz, Motýl, Golem, Co jsem měl dnes k obědu, Pramínek vlasů, Haleluja, V kašně.
O tom, jak uměl Jiří Šlitr improvizovat, se mohli posluchači přesvědčit na známé melodii Šla Nanynka do zelí, hrál ji tak, jak by zněla v případě, kdyby ji napsal Mozart, Bach, Gerswin nebo Ježek. Během prezentace se návštěvníci seznámili nejen se známými i méně známými fotografiemi obou protagonistů Semaforu, ale i s kresbami Jiřího Šlitra. Nechyběl ani dopis doplněný kresbami pro malého Kubu Suchého.

Úvod i závěr našeho příjemného odpoledne patřil paní ředitelce Kláře Kernerové, ukázky četly Michala Kučerová, Helena Miškufová, Eva Balušíková a prezentaci připravili Ľudmila Katová a Taras Kapráľ.

Příště se setkáme 29. května, budeme poslouchat operní pěvkyni Evu Urbanovou a také si o ní něco přečteme. Potěší nás, když bude i o toto hudebně-literární odpoledne tak velký zájem, jaký byl o Semafor.

Eva Balušíková

  • mozart
  • uz-vim-semafor-Kapral--01
  • uz-vim-semafor-Kapral--02
  • uz-vim-semafor-Kapral--03
  • uz-vim-semafor-Kapral--04
  • uz_vim_20140313

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Blahopřejeme

Včera 16-11-2017 : Otmar
Dnes 17-11-2017 : Mahulena
Zítra 18-11-2017 : Romana

RYCHLÝ KONTAKT

Český spolek v Košicích
Hlavná 70
040 01 Košice
tel.: 055/6255217
mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes177
mod_vvisit_counterTento týden5158
mod_vvisit_counterTento měsíc24743
mod_vvisit_counterSpolu1911917
Zde: 14 navstevniku online