Tisk

Tomáš Garrique Masaryk a Slovensko

Posted in Zprávy - Ze života spolku

tgm-2Jako součást projektu „Česká kultura v malém“otevřeli jsme ve čtvrtek 19.3.2015 v prostorách Českého spolku v Košicích výstavu „T. G. Masaryk a Slovensko“. Tuto velmi zdařilou výstavu tvořilo 33 fotodokumentů ze života prvního československého prezidenta. Vystavované dokumenty připravil a sestavil člen ČSvK Jozef Henzély. Po krátkém kulturním programu výstavu otevřela M. Babjáková, která v úvodu představila osobnost TGM, jehož jméno bylo po dlouhou dobu potlačováno a zatracováno. „Jako školní děti jsme museli přelepovat statě v učebnicích a knihách, aby vážený první československý prvorepublikový prezident došel k zapomnění. Přesto v myslích naší starší generace jeho jméno zůstalo plně v podvědomí. Jako děti jsme zpívali Tatíčku starý náš... (píseň složili legionáři). Poznali jsme Masarykovy oblíbené písně Ach synku, synku... anebo Teče voda teče...“ uvedla při vernisáži M. Babjáková. Právě v březnu tohoto roku uplynulo už 165 let od narození T. G. Masaryka. Proto jsme si touto formou vzpomněli na tohto významného politika a vzdali mu zasloužený hold za jeho zásluhy na vytvoření prvního společného a demokratického státu Čechů a Slováků. Vzpomněli jsme si na něho i jako na manžela a otce rodiny. Zajímavé jistě bylo také poznat život a osud jeho manželky Charloty, dětí Alice, Herberta, Jana a Olgy a vnoučat. Vždyť i velké osobnosti v dějinách mají svůj soukromý život a starosti o své potomky.
A jako politik? Zařadil se bezpochyby mezi nejvýznamnější osobnosti evropské a i světové politiky. Přesto však i dnes mají někteří kritici a politici na Slovensku s Masarykovou osobností nemalé problémy. Tyto problémy však nevnímá velká část Slováků, ale ani světa, právě pro jeho humánné a demokratické postoje, které celý život zastával.
Bez Masaryka by jsme zřejmě nepsali ani dnešní historii Slovenska. Právě on jako prvý již v říjnu 1914 zahrnul Slovensko do projektu samostatného Českoslovanska a v něm i jeho obyvatele do vizie samostatného státu v období, kdy se o tom nikomu ani nesnilo. Protože Slovensko neexistovalo v historických hranicích, vycházel z jediného dostupného dokumentu, z Národopisné mapy Uhorského Slovenska, který podle soupisu lidu, kteří se hlásili k používání slovenského jazyka v roku 1900, vytvořeného slovenským rodákem V. Cintulou. Zahrnul tam i „Prešpurek“, teda město, kde vedle německého, maďarského a židovského obyvatelstva Slováci představovali jen 15-procentní menšinu. Jistě, byly to především hospodářské a dopravní přednosti (poloha při Dunaji).
Historici se shodují v tom, že Masarykovo chápání Slovenska bylo do jisté míry podmíněné jeho vlastním životem na pomezí Záhoří a Moravy, kde se rozdíly mezi nářečími jednoduše stíraly. Na rozvoji slovenského jazyka a kultury mu však zásadně záleželo, přestože slovenský národ považoval za jednu větev národa československého. Vždyť za stejnou větev považoval i český národ. Byl tak prezidentem národa československého a prezidentem demokratického státu, který založil a vedl. Konec konců výhodou tohto chápání bylo vytvoření jednotného národního státu, v němž se snáze řešily zájmy a tlaky ze strany německé, maďarské a částečně i polské menšiny.
Bratislavský archivář Ferdinand Vrábel na základě věrohodných dobových dokumentů potvrdil, že TGM pracoval pro zájmy Slovenska před válkou, v jejím průběhu a i po ní už jako prezident. Jak dokazují tyto dokumenty, Masaryk podporoval i Matici slovenskou se záměrem zvelebovat slovenský jazyk a kulturu. Vždyť Masaryk byl také zakládajícím členem Matice slovenské od jejího obnovení v srpnu 1919 a současně byl i jejím protektorem, jehož členský průkaz podepsal tehdejší předseda Jozef Škultéty a tajemník Jozef Cígeľ Hronský. Vedle své zakládající pozice přispíval na činnost Matice nemalými finančními příspěvky. Podle doložených dokladů přispěl Matici několikrát po 100 tisíc korun a jednou dokonce jako osobní dar poukázal Matici půl milionu tehdejších korun. (To byla skutečně obrovská suma v době, kdy chléb stál 2 koruny a měsíční platy činily jen několik stovek) Byly to dary, které věnoval Matici ze své vlastní kapsy a s uvedením účelu „na výzkum slovenského jazyka a jeho dialektů a slovenského národopisu“.
I když lze připustit některé omyly v Masarykově chápání Slovenska, nelze popřít jeho zásadní podíl na položení základního kamene slovenské státnosti či samostatnosti v době, kdy o otázce Slovenska svět jednoducho věděl jen velmi málo, protože jako takové vlastně neexistovalo. Až společný stát dal jeho obyvatelům možnost samostatné existence.
Připomenutí podílu T. G. Masaryka na vzniku a samostatnosti Slovenska přispěla také tato výstava „T. G. Masaryk a Slovensko“.

Jiří Gregorek