Tisk

Život a dílo spisovatelky Gabriely Preissové

on . Posted in Zprávy - Klubové akce

Preissova-001Do vzdělávacího programu pro členy a příznivce našeho spolku jsme letos zařadili spisovatelky konce 19. a začátku 20 století. Spisovatelky, které ve svém díle realisticky, ba i naturalisticky, vykreslují život na českém a moravském venkově. Mezi ně určitě patří Gabriela Preissová.
Spisovatelka a dramatička se narodila roku 1862 v Kutné Hoře. Když jí byl rok, umírá její otec. K radostnějším dětským rokům patří školní léta v Plaňanech u Kolína. Od roku 1871 je vychovávána u tety v Praze, v rodině archiváře, kde se scházejí literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská, Jakub Arbes a jiní. V roce 1873 odjíždí ke svému strýci do Hodonína. Později se tam seznamuje se svým o 24 let starším budoucím manželem Janem Preissem, za kterého se provdala roku 1880. Nějaký čas pobývá ve Šternberku a v Oslavanech. Podniká cesty do Haliče a do Ruska (cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti). Od roku 1898 manželé žijí v Praze, v roce 1908 spisovatelka ovdověla. S prvním manželem měla 3 děti. Další významná životní kapitola čekala spisovatelku s druhým manželem Adolfem Habaerthem. Následuje ho do Štýrska, na Istrii, ale i do Šamorína. Po 1. světové válce žije opět v Praze. Dá si postavit slavným architektem Fantou vilu v Jevanech, které se stávají letním útočištěm Pražanů. (V této vile žil později hudební skladatel Karel Svoboda. Architekt Fanta byl hlavním architektem při stavbě secesní budovy pražského hlavního nádraží.)
Její syn Richard Preiss žil ve Strážnici. Tam spisovatelka jezdí, poznává tamější život a zvyky, které jsou námětem jejího díla. Preissová literárně objevila zapomínaný a pro Čechy až trochu exotický kraj moravského Slovácka. Zemřela roku 1946 v Praze, je pochována na Vyšehradském hřbitově.
Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech např. Obrázky ze Slovácka, Když padaly hvězdy, Co vyprávěl život, Čeledín a dcera ze statku a jiných kritizuje vliv majetku a peněz.
Nejznámější jsou její dramata:
Její pastorkyňa - zhudebněna hudebním skladatelem Leošem Janáčkem. V roce 1916 se konala premiéra v Praze, o dva roky později ve Vídni a pak už opera putovala do celé Evropy i do Ameriky. Gazdina roba – zhudebněna J. B. Foersterem pod názvem Eva.
S životem a dílem nás seznámila členka ČSvK Jana Ježová. Zaměřila na hlavní dramata Její pastorkyňa a Gazdina roba. Tato dramata nám ukázala tehdejší těžký život na moravském Slovácku, hlavně těžký úděl ženy. Úryvky z knihy Gazdina roba nám představily jadrné moravské nářečí. Přednáška končila přehrávkami z hudebního díla a zpěvy z opery Eva.

Text: Miluše Babjáková, foto: Pavel Kraus

  • Preissova-001
  • Preissova-002
  • Preissova-003
  • Preissova-004
  • Preissova-005