Tisk

Za Jiřím Wolkrem

Je krásné sluneční ráno, počasí jako stvořené na výlet. Jedeme do Tatranské Polianky na místa, kde se léčil J. Wolker. Těšíme se z pěkného dne a náladu nám nepokazilo ani 40 minutové čekání na odjezd rychlíku z Košic.

V Popradě nás čekala nádherná panorama tatranských štítů obklopená sytě modrou oblohou a na úbočích velikánů se táhly sněhové jazyky. Tatranská električka nás vyvezla do našeho cíle. Tu jsme se zastavili při bustě J. Wolkera před sanatoriem Dr. Guhta, jenž byl jeho lékařem. Paní Miluše Babjaková nás seznámila s korespondencí básníka s rodiči, vzpomínkami spolupacientů a jeho strastiplnou poslední cestou do rodného Prostějova. Zároveň paní Marcziová přednesla některé básně ze sbírek Host do domu a Těžká hodina. Podívali jsme se k jezírku, kam rád chodíval a jeho památku připomíná pamětní deska osazená před 40 lety. I léčebna Tivoli, kde byl ubytovaný, tu ještě stojí. Každého dojímal tragický osud našeho nadaného básníka. Jeho verše jsme si ještě připomněli při kyselých pramenech ve Starém Smokovci, kde jsme se na zpáteční cestě zastavili a prošli naučnou stezkou opisující založení této osady v r. 1793. Původní majitel zdejších lesů Štefan Csáky tu měl loveckou chatu, ale jinak neměl zájem o tuto oblast. Zásluhu na rozvoji osady a jejího využití na léčbu a sport v polovině 19. století má nájemce Juraj Reiner.

p5120765_01
p5120769_02
p5120772_03
p5120773_04
p5120776_05
p5120778_06
p5120779_07
p5120781_08
p5120786_09
p5120788_10
p5120789_11
p5120790_12
p5120791_13
p5120792_14
p5120794_15
p5120799_16
p5120800_17
p5120802_18
p5120808_19
p5120809_20
p5120810_21
p5120813_22
p5120814_23
p5120815_24
p5120817_25
p5120823_26
p5120824_27
p5120826_28
01/28 
start stop bwd fwd

Stezka nás přivedla do Nového Smokovce, jehož zakladatelem byl v roce 1876 Dr. Mikuláš Szontagh. Vybudoval tu první léčebnu TBC v Uhrách. Dr. Szontagh sám měl tuberkulózu a zde si ji vyléčil. Věřil, že vzduch a sport pomohou zdolat tuto zákeřnou chorobu. Okolo Villy Dr. Szontagh jsme se dostali až ke dvěma kostelíkům Nového Smokovce. Ve starém je krypta, kde je Dr. Szontagh pochovaný. Nahlédli jsme i do nového kostela, je to moderní a netradiční stavba.
Nu a potom už jen cesta domů. Pohledem jsme se loučili se štíty, které se pomalu zahalovaly do oparu jako by jim bylo líto, že odjíždíme.
Na popradském nádraží nás nepříjemně zaskočila zpráva o 45 minutovém zpoždění našeho rychlíku. Do projíždějícího IC vlaku směrem do Košic jsme bez příplatku nemohli nastoupit. Předpisy železnice SR to nedovolují, takže cestující, máš smůlu – buď si koupíš příplatek za 3,31 € nebo čekej na svůj zpožděný vlak.
Čas čekání jsme využili na procházku po parku před nádražím. Stojí v něm kamenný pomníček s podobiznou gen. L.Svobody a poděkováním obyvatel Popradu 1. čsl. armádnímu sboru za osvobození města.
Výlet, přes trampoty s vlakovým zpožděním, se vydařil a jsme opět o něco „moudřejší“.

Text: Marcziová, foto: Babjáková